- 
			
				
- 
									
   Česká Bible BKR									 - 
									
									 
- 
									
									13
									 
									 
									|Sofonías 2:13|
									Nebo vztáhne ruku svou na půlnoci, a zhubí Assyrii, a obrátí Ninive v pustinu, a v suchost jako poušť.									
									    
								 
- 
									
									14
									 
									 
									|Sofonías 2:14|
									I budou u prostřed něho léhati stáda, všecky šelmy národů, pelikán i výr na makovicích jeho nocovati budou; hlas zníti bude na okně, pustina na veřeji, když cedroví jeho obnaží.									
									    
								 
- 
									
									15
									 
									 
									|Sofonías 2:15|
									Takovéť bude to město plésající, kteréž sedí bezpečně, říkaje v srdci svém: Já jsem, a kromě mne není žádného více. Jakť jest učiněno pusté, peleší šelmám! Kdožkoli půjde skrze ně, ckáti bude a zmítati rukou svou.									
									    
								 
- 
									
									1
									 
									 
									|Sofonías 3:1|
									Běda městu tomuto hltavému a poškvrněnému a utiskujícímu.									
									    
								 
- 
									
									2
									 
									 
									|Sofonías 3:2|
									Neposlouchá hlasu, aniž přijímá kázně; v Hospodina nedoufá, k Bohu svému nepřibližuje se.									
									    
								 
- 
									
									3
									 
									 
									|Sofonías 3:3|
									Knížata jeho jsou u prostřed něho lvové řvoucí, soudcové jeho vlci večerní, nehryzou kostí až do rána.									
									    
								 
- 
									
									4
									 
									 
									|Sofonías 3:4|
									Proroci jeho kvapní, muži velmi nešlechetní; kněží jeho poškvrňují věci svaté, natahují zákona.									
									    
								 
- 
									
									5
									 
									 
									|Sofonías 3:5|
									Hospodin spravedlivý u prostřed něho jest, nelibuje nepravosti, každého dne soud svůj vynáší na světlo bez přestání, a však nešlechetník neumí se styděti.									
									    
								 
- 
									
									6
									 
									 
									|Sofonías 3:6|
									Vyplénil jsem národy, zpustli zámkové jejich, v pustinu obrátil jsem ulice jejich, tak že žádný přes ně nechodí; zpustla města jejich, tak že není člověka, není žádného obyvatele.									
									    
								 
- 
									
									7
									 
									 
									|Sofonías 3:7|
									Řekl jsem: Jistotně báti se mne budeš, přijmeš kázeň, aby nebyl vypléněn příbytek tvůj tím, čím jsem tě navštíviti chtěl. Ale ráno vstanouce, porušují všecky snažnosti své.									
									    
								 
 - 
									
 - 
				
Sugerencias
 

Haga clic para leer Juan 16-18