-
Leia por capítulosComentário sobre a Leitura Bíblica de Hoje
-
Česká Bible BKR -
-
6
|Levítico 5:6|
A přivede obět za vinu svou Hospodinu, za hřích svůj, kterýmž zhřešil, samici z dobytku drobného, ovci aneb kozu za hřích, a očistíť jej kněz od hříchů jeho.
-
7
|Levítico 5:7|
A pakli by s to býti nemohl, aby dobytče obětoval, tedy přinese obět za vinu svou, kterouž zhřešil, dvě hrdličky aneb dvé holoubátek Hospodinu, jedno v obět za hřích a druhé v obět zápalnou.
-
8
|Levítico 5:8|
I přinese je k knězi, a on obětovati bude nejprvé to, kteréž má býti v obět za hřích, a nehtem natrhne hlavy jeho naproti tylu jeho, však nerozdělí jí.
-
9
|Levítico 5:9|
I pokropí krví z oběti za hřích strany oltáře, a což zůstane krve, vytlačí ji k spodku oltáře; nebo obět za hřích jest.
-
10
|Levítico 5:10|
Z druhého pak učiní obět zápalnou vedlé obyčeje. A tak očistí jej kněz od hříchu jeho, kterýmž zhřešil, a bude mu odpuštěn.
-
11
|Levítico 5:11|
A pakli nemůže s to býti, aby přinesl dvě hrdličky aneb dvé holoubátek, tedy přinese obět svou ten, kterýž zhřešil, desátý díl míry efi mouky bělné v obět za hřích. Nenalejeť na ni oleje, aniž položí na ni kadidla, nebo obět za hřích jest.
-
12
|Levítico 5:12|
Kterouž když přinese k knězi, tedy kněz vezma z ní plnou hrst svou, pamětné její, páliti to bude na oltáři mimo obět ohnivou Hospodinu, obět za hřích jest.
-
13
|Levítico 5:13|
I očistí jej kněz od hříchu jeho, kterýmž zhřešil v kterékoli věci z těch, a budeť mu odpuštěn; ostatek pak bude knězi jako při oběti suché.
-
14
|Levítico 5:14|
Mluvil opět Hospodin k Mojžíšovi, řka:
-
15
|Levítico 5:15|
Kdyby člověk přestoupil přestoupením, a zhřešil by z poblouzení, ujímaje věcí posvěcených Hospodinu: tedy přinese obět za vinu svou Hospodinu, skopce bez poškvrny z drobného dobytka, podlé ceny tvé, nejníž za dva loty stříbra, vedlé lotu svatyně, za vinu.
-
-
Sugestões

Clique para ler Apocalipse 1-3
21 de Dezembro LAB 721
ALGUMAS CARTAS PARA VOCÊ
2João, 3João e Judas
Você gosta de receber e ler cartas? Hoje tem três cartas para você abrir e apreciar. A princípio, uma delas foi escrita para Gaio, mas substitua o nome dele pelo seu, e personifique-se na carta, para ver que lições maravilhosas você pode tirar da mesma.
Judas escreveu “aos que foram chamados, amados por Deus”, ou seja, você, eu, todos nós cristãos. Mas, quem é a “senhora eleita” de 2João? Alguns dizem ser uma pessoa. Outros acreditam ser a igreja. Você sabe?
As evidências de que João talvez estivesse dirigindo sua carta à igreja, chamando-a de “senhora eleita, são os seguintes itens de coletividade, abaixo:
1)João precisou explicar que a carta era para ela, para os filhos, mas também para todos os crentes.
2)A palavra “conosco” do verso 2 mostra que a carta é tão coletiva, que é também para o próprio autor.
3)O insistente uso da palavra “vocês” (versos 6; 8; 10 e 12).
É possível ver que João esta escrevendo sua carta para uma pessoa pelo seguinte::
1)Em nenhum outro lugar a Bíblia chama a igreja de “senhora”. “Kuria” é um pronome de tratamento muito pessoal.
2)Ele dirige-se “aos seus filhos” e “também” a todos os que conhecem a verdade. Estes últimos são filhos da igreja, e não da senhora. Caso contrário, não faria sentido a diferenciação comparativa.
3)É pela razão acima que a epístola ora é pessoal, ora é coletiva.
4)Se a direção ao plural fosse para dizer que não existia um destinatário pessoal, então ele nem deve ter mandado a carta, porque era para ele também.
5)Note que o verso 4 diz “alguns dos seus filhos” e não “vocês”.
6)O pronome pessoal do caso oblíquo “lhe”, do verso 5, é muito pessoal.
7)Observe a expressão “os filhos da sua irmã” do verso 13:
a)Quando a Bíblia usa “mulher” para igreja verdadeira, a mulher é sempre singular, porque, nesta figuração, apenas uma mulher faz toda a representação universal do povo de Deus.
b)Se não fosse pessoal, a expressão deveria ser “seus filhos daqui”.
A conclusão é que João escreveu para uma senhora, pessoa real e física, e também para um grupo maior de outros crentes, que pudessem vir a ler a carta, como por exemplo você, em sua leitura bíblica de hoje.
Mas a melhor de todas as conclusões é:
“Àquele que é poderoso para impedi-los de cair e para apresentá-los diante da sua glória sem mácula e com grande alegria, ao único Deus, nosso Salvador, sejam glória, majestade, poder e autoridade, mediante Jesus Cristo, nosso Senhor, antes de todos os tempos, agora e para todo o sempre! Amém (Judas 24-25)”.
Valdeci Júnior
Fátima Silva