-
-
Česká Bible BKR -
-
1
|Daniel 1:1|
Léta třetího kralování Joakima krále Judského, přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský k Jeruzalému, a oblehl jej.
-
2
|Daniel 1:2|
I vydal Pán v ruku jeho Joakima krále Judského, a něco nádobí domu Božího. Kterýž zavezl je do země Sinear, do domu boha svého, a nádobí to dal vnésti do domu pokladu boha svého.
-
3
|Daniel 1:3|
Rozkázal také král Ašpenazovi, správci dvořanů svých, aby přivedl z synů Izraelských, z semene královského a z knížat,
-
4
|Daniel 1:4|
Mládence, na nichž by nebylo žádné poškvrny, a krásného oblíčeje, a vtipné ke vší moudrosti, a schopné k umění i k nabývání jeho, a v kterýchž by byla síla, aby stávali na palácu královském, a učili se liternímu umění a jazyku Kaldejskému.
-
5
|Daniel 1:5|
I nařídil jim král odměřený pokrm na každý den z stolu královského, i vína, kteréž on sám pil, a aby je tak choval za tři léta, a po dokonání jich aby stávali před králem.
-
6
|Daniel 1:6|
Byli pak mezi nimi z synů Juda: Daniel, Chananiáš, Mizael a Azariáš.
-
7
|Daniel 1:7|
I dal jim správce dvořanů jména. Nazval Daniele Baltazarem, Chananiáše pak Sidrachem, a Mizaele Mizachem, a Azariáše Abdenágem.
-
8
|Daniel 1:8|
Ale Daniel uložil v srdci svém, aby se nepoškvrňoval pokrmem z stolu královského, a vínem, kteréž král pil. Pročež hledal toho u správce nad dvořany, aby se nemusil poškvrňovati.
-
9
|Daniel 1:9|
I způsobil Bůh Danielovi milost a lásku u správce nad dvořany.
-
10
|Daniel 1:10|
A řekl správce nad dvořany Danielovi: Já se bojím pána svého krále, kterýž vyměřil pokrm váš a nápoj váš, tak že uzřel-li by, že tváře vaše opadlejší jsou, nežli mládenců těch, kteříž podobně jako i vy chování býti mají, způsobíte mi to u krále, že přijdu o hrdlo.
-
-
Sugestões

Clique para ler 1 Samuel 14-16
27 de março LAB 452
ESPÍRITO IMUNDO DA PARTE DE DEUS
1Samuel 14-16
O trecho bíblico proposto para hoje é uma boa leitura não só por se tratar de um texto de entendimento simples, mas, também, porque dessa leitura é fácil percebermos boas lições espirituais.
Como exceção, encontramos dois versículos difíceis de ser entendidos: “Então, os servos de Saul lhe disseram: Eis que, agora, um espírito maligno, enviado de Deus, te atormenta... E sucedia que, quando o espírito maligno, da parte de Deus, vinha sobre Saul, Davi tomava a harpa e a dedilhava; então, Saul sentia alívio e se achava melhor, e o espírito maligno se retirava dele” (16:15 e 23 - RA).
Para explicá-los, apresento abaixo uma pequena resenha de Leandro Quadros, usando a versão bíblica Revista e Almeida.
No pensamento hebraico, Deus é apresentado com sendo o autor de tudo aquilo que Ele permite que aconteça. Sua soberania é muito exaltada. Vejamos um exemplo. 1Crônicas 10:14 afirma que foi Deus quem matou Saul. Já no verso 4, a palavra de Deus relata que foi Saul quem se matou. Nosso Deus não tinha nada a ver com isso. Simplesmente esse é um modo hebraico de dizer que Deus permitiu que Saul morresse, pois foi isso que aquele rei de Israel escolheu.
A Bíblia apresenta uma grande quantidade de figuras de linguagem, expressões, etc. A expressão de Samuel quer dizer que Deus “permitiu” que o espírito atormentasse a Saul por causa da grande maldade e rebeldia dele.
Note que no verso diz que foram os “servos de Saul” que disseram isso e não Deus. Eles apenas “suporam” que tivesse sido Deus, devido às influências que a cultura hebraica (soberania de Deus em todos os acontecimentos) exercia sobre a mente deles.
Deus é amor (1João 4:8) e jamais iria mandar um espírito imundo atormentar alguém. Ele é tão bondoso que não tem prazer na morte do mais perverso de todos; Ele quer que todos se convertam e vivam (Ezequiel 18:23 e 32; Lucas 6:35). Não existe a menor possibilidade de Deus fazer o mal: “Ninguém, ao ser tentado, diga: Sou tentado por Deus; porque Deus não pode ser tentado pelo mal e ele mesmo a ninguém tenta” (Tiago 1:13).
“Ora, a mensagem que, da parte dele, temos ouvido e vos anunciamos é esta: que Deus é luz, e não há nele treva nenhuma” (1João 1:5).
A certeza que temos é que quando rejeitamos Seu amor, quando rejeitamos Seu perdão, Ele terá que permitir que as consequências nos sobrevenham, pois nos dá a liberdade de escolha. Confiemos no Senhor, pois “Ele é bom e a sua misericórdia dura para sempre” (Salmo 100:5).
Que Deus lhe abençoe ricamente hoje.
Valdeci Júnior
Fátima Silva