-
-
Česká Bible BKR -
-
1
|Daniel 7:1|
Léta prvního Balsazara krále Babylonského Daniel měl sen a vidění svá na ložci svém, i napsal ten sen krátkými slovy.
-
2
|Daniel 7:2|
Mluvil Daniel a řekl? Viděl jsem u vidění svém v noci, a aj, čtyři větrové nebeští bojovali na moři velikém.
-
3
|Daniel 7:3|
A čtyři šelmy veliké vystupovaly z moře, jedna od druhé rozdílná.
-
4
|Daniel 7:4|
První podobná lvu, a křídla orličí měla. Hleděl jsem, až vytrhána byla křídla její, jimiž se vznášela od země, tak že na nohách jako člověk státi musila, a srdce lidské dáno jest jí.
-
5
|Daniel 7:5|
A aj, jiná šelma druhá podobná nedvědu, kteráž panství jedno vyzdvihla, a tři žebra v ústech jejích, mezi zuby jejími, a tak mluveno bylo k ní: Vstaň, nažer se hojně masa.
-
6
|Daniel 7:6|
Potom jsem viděl, a aj, jiná podobná pardovi, kteráž měla čtyři křídla ptačí na hřbetě svém, a čtyřhlavá byla šelma ta, jíž moc dána byla.
-
7
|Daniel 7:7|
Potom viděl jsem u viděních nočních, a aj, šelma čtvrtá strašlivá a hrozná a velmi silná, mající zuby železné veliké, kteráž zžírala a potírala, ostatek pak nohama svýma pošlapávala; a ta byla rozdílná ode všech šelm, kteréž byly před ní, a měla rohů deset.
-
8
|Daniel 7:8|
Pilně jsem šetřil těch rohů, a hle, roh poslední malý vyrostal mezi nimi, a tři z těch rohů prvních vyvráceni jsou před ním; a aj, oči podobné očím lidským v rohu tom, a ústa mluvící pyšně.
-
9
|Daniel 7:9|
Hleděl jsem, až trůnové ti svrženi byli, a Starý dnů posadil se, jehož roucho jako sníh bílé, a vlasové hlavy jeho jako vlna čistá, trůn jako jiskry ohně, kola jeho jako oheň hořící.
-
10
|Daniel 7:10|
Potok ohnivý tekl a vycházel od něho, tisícové tisíců sloužili jemu, a desetkrát tisíckrát sto tisíců stálo před ním; soud zasedl, a knihy otevříny byly.
-
-
Sugestões

Clique para ler 2 CorÃntios 5-7
26 de novembro LAB 696
SEJA UM POTE DE JESUS
2CorÃntios 01-04
Certo carregador de água tinha 2 grandes potes, cada um pendurado numa ponta de um cabo, o qual ele carregava sobre seus ombros. Um dos potes tinha uma rachadura, enquanto o outro pote era perfeito e sempre levava a porção completa de água até o final da longa caminhada.
O pote rachado chegava só com a metade.
Por 2 anos isto se repetiu diariamente, com o carregador trazendo apenas um pote e meio de água.
Naturalmente, o pote perfeito estava orgulhoso de seu desempenho, perfeito para o propósito a que tinha sido feito.
Mas o pobre pote rachado estava envergonhado de sua própria imperfeição, e miserável por ser capaz de alcançar apenas metade daquilo a que tinha sido feito para fazer.
Depois de 2 anos do que sentia ser uma falha insuportável, ele um dia falou ao carregador perto de um riacho:
-Estou envergonhado de mim mesmo, disse o pote, e eu quero me desculpar com você.
- Por quê? - perguntou o carregador.
- Do que você está envergonhado?
- Tenho conseguido, nestes últimos 2 anos, entregar apenas metade de meu carregamento porque esta rachadura faz com que a água vaze por todo o caminho.
Por minha causa, você tem que realizar todo este trabalho, e você não recebe todo o valor de seus esforços, disse o pote.
O carregador sentiu pena do velho pote rachado, e em sua compaixão ele disse:
- Enquanto nós voltarmos à casa, eu quero que você note as flores lindas que há ao longo da trilha.
De fato, Ã medida que eles subiram a colina, o velho pote rachado notou o sol que aquecia as lindas flores silvestres ao lado da trilha, e isto o animou um pouco.
Mas ao final da trilha, ele ainda se sentia mal porque tinha vazado metade de seu carregamento, e novamente se desculpou com o carregador por sua falha.
O carregador disse ao pote:
- Você notou que havia flores apenas em seu lado da trilha, mas nenhuma do lado do outro pote?
É porque eu sempre soube da sua rachadura,e eu aproveitei isso para o bem.
- Eu plantei sementes de flores do seu lado da trilha, e a cada dia enquanto eu voltava do riacho, você as regou. Por 2 anos eu tenho sido capaz de colher estas lindas flores para decorar a minha mesa.
Sem você ser do jeito que você é, e com a rachadura que você tem eu nunca teria esta beleza para embelezar a minha casa.
Mesmo sentindo-se imperfeito, descubra, na leitura de hoje, que tipo de pote, vaso, você pode ser para Jesus.
Valdeci Júnior
Fátima Silva