-
Leia por capÃtulosComentário sobre a Leitura BÃblica de Hoje
-
Česká Bible BKR -
-
9
|Josué 3:9|
Řekl také Jozue synům Izraelským: Přistupte sem, a slyšte slova Hospodina Boha vašeho.
-
10
|Josué 3:10|
I řekl Jozue: Po tomto poznáte, že Bůh silný živý jest u prostřed vás, a že konečně vyžene od tváři vaší Kananejského, Hetejského, Hevejského, Ferezejského, Gergezejského, Amorejského a Jebuzejského:
-
11
|Josué 3:11|
Aj, truhla smlouvy Panovníka vší země půjde před vámi přes Jordán.
-
12
|Josué 3:12|
Protož nyní vezměte sobě dvanácte mužů z pokolení Izraelských, po jednom muži z každého pokolení.
-
13
|Josué 3:13|
I bude, že hned jakž se zastaví kněží, nesoucí truhlu Hospodina Panovníka vší země, u vodě Jordánské, vody Jordánu rozdělí se, a vody tekoucí s vrchu zůstanou v jedné hromadě.
-
14
|Josué 3:14|
Stalo se tedy, když se bral lid z stanů svých, aby šli přes Jordán, a kněží, kteříž nesli truhlu smlouvy, před nimi,
-
15
|Josué 3:15|
A když ti, kteříž nesli truhlu, přišli až k Jordánu, a kněží, nesoucí truhlu, omočili nohy v kraji vod: (Jordán pak rozvodňuje se a vystupuje ze všech břehů svých v každý čas žně),
-
16
|Josué 3:16|
Že se zastavily vody, kteréž s hůry přicházely, a shrnuly se v hromadu jednu velmi daleko od Adam města, kteréž leží k straně Sartan, kteréž pak odcházely k moři dolů, k moři slanému sešly a sběhly, a lid přešel naproti Jerichu.
-
17
|Josué 3:17|
Stáli pak kněží, kteříž nesli truhlu smlouvy Hospodinovy na suše u prostřed Jordánu, nehýbajíce se, (a všecken Izrael šel po suše), až se lid všecken přepravil přes Jordán.
-
1
|Josué 4:1|
I stalo se, když již všecken národ přešel Jordán, (nebo byl řekl Hospodin k Jozue, řka:
-
-
Sugestões

Clique para ler Ezequiel 14-17
01 de setembro LAB 610
ALGUÉM
Ezequiel 14-17
Tente identificar quem é esta pessoa. Sua origem e nascimento aconteceram um lugar inóspito e sem amor. Seu nascimento foi assim: no dia em que ela nasceu, seu cordão umbilical não foi cortado, ela não foi lavada com água, para que ficasse limpa, não foi higienizada, nem enrolada em panos. Ninguém olhou para ela com piedade nem teve suficiente compaixão para fazer qualquer uma destas coisas por ela. Ao contrário, ela foi jogada fora, em campo aberto, pois, no dia em que nasceu, foi desprezada.
Então, passando um prÃncipe por perto, ele a viu esperneando em seu sangue e, enquanto ela jazia ali em sangue, ele lhe disse: Viva! E aquele prÃncipe a fez crescer como uma flor. Ela cresceu, desenvolveu-se e tornou-se a mais linda das jóias. Seus seios formaram-se e seu cabelo cresceu, mas ela ainda estava totalmente nua.
Mais tarde, quando o prÃncipe passou de novo por perto, ele olhou-a e viu que ela já tinha idade suficiente para amar; então o prÃncipe estendeu a sua capa sobre ela e cobriu sua nudez. Ele fez juramento e estabeleceu uma aliança com ela - palavra de senhor soberano - e ela se tornou dele.
Ele tinha lhe dado banho com água e, ao lavá-la, limpou seu sangue e a perfumou. O prÃncipe colocou nela um vestido bordado e lindas sandálias de peles de animais marinhos. Vestiu-a de linho fino e a cobriu de roupas caras. Adornou-a com jóias; pôs braceletes em seus braços e uma gargantilha em torno de seu pescoço; deu-lhe um pendente, pôs brincos em suas orelhas e uma linda coroa em sua cabeça. E assim, ela foi adornada com outro e prata; suas roupas eram de linho fino, tecido caro e pano bordado. Sua comida era sempre do bom e do melhor. Ela se tornou muito linda, uma rainha. Sua fama espalhou-se entre as nações por sua beleza, porque o esplendor que o prÃncipe lhe deu tornou perfeita a sua formosura. Coisa de gente grande. Nobreza!
Mas, ela se aproveitou da sua beleza e usou a sua fama para dormir com qualquer um que passava, concedendo-lhes os seus favores sexuais. Usou seus vestidos para forrar o chão na própria plataforma da igreja, onde, ali, entregava-se a qualquer um, como prostituta. Ela apanhou as jóias finas que o prÃncipe tinha lhe dado e usou todas em orgias, gastou todo o mantimento de comida com os amantes e, para ficar livre, matou os seus próprios filhos que eram também do prÃncipe.
Sabe quem é? É o sÃmbolo bÃblico das pessoas que são de Deus, mas vivem em pecado. Pode ser você e eu, diante dEle.
Valdeci Júnior
Fátima Silva