-
-
Česká Bible BKR -
-
1
|Lamentações 1:1|
Ach, město tak lidné, jakť jest samotné zůstalo, a učiněno jako vdova! Nejznamenitější mezi národy, přední mezi krajinami pod plat uvedeno.
-
2
|Lamentações 1:2|
Ustavičně pláče v noci, a slzy jeho na lících jeho, ze všech milovníků svých nemá žádného potěšitele; všickni přátelé jeho nevěrně se k němu mají, obrátili se mu v nepřátely.
-
3
|Lamentações 1:3|
Zastěhoval se Juda, proto že byl trápen a u veliké porobě, však osadiv se mezi pohany, nenalézá odpočinutí; všickni, kteříž jej honí, postihají jej v těsně.
-
4
|Lamentações 1:4|
Cesty Siona kvílí, že žádný nepřichází k slavnosti. Všecky brány jeho zpustly, kněží jeho vzdychají, panny jeho smutné jsou, on pak sám pln jest hořkosti.
-
5
|Lamentações 1:5|
Nepřátelé jeho jsou hlavou, odpůrcům jeho šťastně se vede; nebo jej Hospodin zarmoutil pro množství přestoupení jeho. Maličcí jeho odešli do zajetí před oblíčejem nepřítele.
-
6
|Lamentações 1:6|
A tak odňata od dcery Sionské všecka okrasa její. Knížata její jsou podobná jelenům, kteříž nenalézají pastvy, a ucházejí bez moci před tím, kdož je honí.
-
7
|Lamentações 1:7|
Rozpomínáť se dcera Jeruzalémská ve dnech trápení svého a kvílení svého na všecka svá utěšení, kteráž mívala ode dnů starodávních, když padá lid její od ruky nepřítele, nemajíc žádného, kdo by ji retoval. Protivníciť se jí dívajíce, posmívají se klesnutí jejímu.
-
8
|Lamentações 1:8|
Těžce hřešila dcera Jeruzalémská, protož jako nečistá odloučena jest. Všickni, kteříž ji v poctivosti mívali, neváží jí sobě, proto že vidí nahotu její; ona pak vzdychá, obrácena jsuci zpět.
-
9
|Lamentações 1:9|
Nečistota její na podolcích jejích; nepamatovala na skončení své, protož patrně klesá, nemajíc žádného, kdo by ji potěšil. Popatřiž, Hospodine, na trápení mé, neboť se vyvýšil nepřítel.
-
10
|Lamentações 1:10|
Sáhl rukou svou nepřítel na všecky drahé věci její; nebo musí se dívati pohanům, an chodí do svatyně její, o čemž jsi byl přikázal, aby tobě nevcházeli do shromáždění.
-
-
Sugestões

Clique para ler Isaías 1-4
23 de julho LAB 570
INICIANDO ISAÍAS
Isaías 01-04
Estou muito feliz, pois hoje estamos dando início à leitura de um dos livros mais lindos da Bíblia. Com uma teologia profunda, apresenta-se a mim, e a você também, o livro de Isaías. Eu gosto muito do livro de Isaías. Com certeza, é um grande livro, em todos os aspectos.
Acho que uma postura muito importante que o leitor deve ter ao sentar-se para ler esse livro, é estar atinado para as seguintes descobertas:
• Situar as profecias do livro em seu contexto histórico
• Descobrir, onde for possível, a intenção messiânica de Isaías
• Definir a contribuição que o livro de Isaías pode dar para o desenvolvimento da teologia bíblica.
Para lograr estas assimilações, não é preciso ser teólogo. Qualquer pessoa disposta a ser um estudioso dedicado poderá fazer isso. Para começar, vou ajudar-lhe hoje, com os quatro primeiros capítulos.
Isaías 1 – Apresenta os discursos poéticos. Eles têm uma composição interessante. Na maior parte, são pequenos oráculos. E você pode identificar onde cada um desses poemas começa e termina. Embora de forma implícita, eles têm introdução e conclusão. O primeiro destes oráculos dá um diagnóstico magistral do que estava errado com a vida religiosa da nação judaica.
Subdivisões deste capítulo:
a) Versos 1 a 20: Uma descrição da situação espiritual da nação.
b) Versos 21 a 26: Um anseio de que a cidade infiel se tornaria fiel.
c) Versos 27 e 28: Sião seria remetida pelo direito e pela justiça.
d) Versos 29 a 31: A condenação de Deus ao culto da fertilidade.
Para você que é fiel a Deus, não haverá espanto ao ler tais linhas.
Isaías 2 a 4 – Esses três capítulos formam um só bloco. A explanação do profeta aqui segue a seguinte ordem: A esperança de Deus quanto a Jerusalém; A apresentação da verdadeira condição espiritual e moral de Jerusalém; e a visão de um remanescente que seria salvo. Isso tem tudo a ver conosco, que somos o povo da esperança. Você vai identificar-se com esta leitura.
Se existe uma palavra que combina com o livro de Isaías, é “Salvação”. Creio que esta é a principal palavra que faz com que a teologia de Isaías tenha tudo a ver com a nossa realidade atual. Tem gente que indaga assim: “Dá-me uma boa razão para que eu queira ir para o Céu”. Para perguntas assim, minha resposta é: “Olha, daqui uns 30 anos, nossa vida aqui vai terminar. E eu quero continuar vivendo. Por isso, quero ir para o Céu. Se você só quer viver 70 anos e pronto, ou se quer viver mais, aí é contigo”.
O que acha? Isaías tem a resposta.
Valdeci Júnior
Fátima Silva