-
-
Česká Bible BKR
-
-
1
|Lamentações 1:1|
Ach, město tak lidné, jakť jest samotné zůstalo, a učiněno jako vdova! Nejznamenitější mezi národy, přední mezi krajinami pod plat uvedeno.
-
2
|Lamentações 1:2|
Ustavičně pláče v noci, a slzy jeho na lících jeho, ze všech milovníků svých nemá žádného potěšitele; všickni přátelé jeho nevěrně se k němu mají, obrátili se mu v nepřátely.
-
3
|Lamentações 1:3|
Zastěhoval se Juda, proto že byl trápen a u veliké porobě, však osadiv se mezi pohany, nenalézá odpočinutí; všickni, kteříž jej honí, postihají jej v těsně.
-
4
|Lamentações 1:4|
Cesty Siona kvílí, že žádný nepřichází k slavnosti. Všecky brány jeho zpustly, kněží jeho vzdychají, panny jeho smutné jsou, on pak sám pln jest hořkosti.
-
5
|Lamentações 1:5|
Nepřátelé jeho jsou hlavou, odpůrcům jeho šťastně se vede; nebo jej Hospodin zarmoutil pro množství přestoupení jeho. Maličcí jeho odešli do zajetí před oblíčejem nepřítele.
-
6
|Lamentações 1:6|
A tak odňata od dcery Sionské všecka okrasa její. Knížata její jsou podobná jelenům, kteříž nenalézají pastvy, a ucházejí bez moci před tím, kdož je honí.
-
7
|Lamentações 1:7|
Rozpomínáť se dcera Jeruzalémská ve dnech trápení svého a kvílení svého na všecka svá utěšení, kteráž mívala ode dnů starodávních, když padá lid její od ruky nepřítele, nemajíc žádného, kdo by ji retoval. Protivníciť se jí dívajíce, posmívají se klesnutí jejímu.
-
8
|Lamentações 1:8|
Těžce hřešila dcera Jeruzalémská, protož jako nečistá odloučena jest. Všickni, kteříž ji v poctivosti mívali, neváží jí sobě, proto že vidí nahotu její; ona pak vzdychá, obrácena jsuci zpět.
-
9
|Lamentações 1:9|
Nečistota její na podolcích jejích; nepamatovala na skončení své, protož patrně klesá, nemajíc žádného, kdo by ji potěšil. Popatřiž, Hospodine, na trápení mé, neboť se vyvýšil nepřítel.
-
10
|Lamentações 1:10|
Sáhl rukou svou nepřítel na všecky drahé věci její; nebo musí se dívati pohanům, an chodí do svatyně její, o čemž jsi byl přikázal, aby tobě nevcházeli do shromáždění.
-
-
Sugestões
Clique para ler Gênesis 48-50
16 de janeiro LAB 382
HERANÇA DEIXADA POR UM CRENTE
Gênesis 48-50
No comentário de hoje, quero falar de coisas boas com você. Ontem, comentei sobre vários problemas sociais. A sociedade sempre enfrenta suas dificuldades; foi no tempo de Jacó, de José do Egito e tem sido ao longo da História. As desgraças estão sempre por aí. Mas não é só de coisa ruim que se vive.
“No mundo ainda existem belezas, que alegram a vida e nos fazem sonhar”, como diz a bela canção escrita por Valdecir Lima. Ainda existem recantos felizes da natureza, onde qualquer ser humano gostaria de estar. Ou seja, ainda temos nossas alegrias para compartilharmos uns com os outros e desfrutarmos delas.
A primeira boa notícia é que hoje, dia 16 de janeiro, ainda no começo do ano, já estamos terminando a nossa leitura do primeiro livro da Bíblia: Gênesis. É o livro que conta a história das nossas origens e os começos primordiais da História humana. Então, essa é uma comemoração, certo?
Já terminamos de ler o primeiro livro da Bíblia! Nessa comemoração, já lhe faço um convite: não fique fora desse programa, por favor. Participe conosco! Aliás, participe com Deus, da leitura diária da palavra dEle. Se você participar, a cada dia, lendo, particularmente, na sua Bíblia, uns três capítulos, acompanhando como sugere o nosso projeto de leitura anual da Bíblia, no final do ano, você poderá comemorar por ter lido a Bíblia inteira.
No relato de hoje, têm muitas coisas boas. Existem as coisas ruins também, mas o capítulo 48 apresenta uma narrativa de bênçãos que Jacó passou para seus filhos. O velhinho Jacó estava para morrer. Então, ele chamou seus herdeiros, um por um, porque ele queria deixar alguma coisa muito boa para eles.
O melhor presente que um pai pode dar a um filho é a sua bênção. Eu tenho consciência de que se minha vida é tão abençoada hoje, é porque, antes de falecer, meu pai orou muito por mim. A oração de um pai e de uma mãe por um filho é muito poderosa. E meu pai também, como aconteceu com Jacó, também morreu bem longe da terra natal dele. Quando meu pai faleceu, estávamos morando no estado do Tocantins. Mas, mesmo depois de muitos anos que saí de lá, nunca vou esquecer-me de que o cristianismo vivido pelo meu pai me deixou uma herança muito grande por sua influência.
Que essa herança influencia tanto os filhos, você pode ver no próprio final da história, observando sobre como José e os irmãos dele foram felizes. Se você é pai ou mãe, não sei, mas pode abençoar outros orando por eles. Ore por seus queridos!
Valdeci Júnior
Fátima Silva