-
-
Česká Bible BKR -
-
1
|Lamentações 1:1|
Ach, město tak lidné, jakť jest samotné zůstalo, a učiněno jako vdova! Nejznamenitější mezi národy, přední mezi krajinami pod plat uvedeno.
-
2
|Lamentações 1:2|
Ustavičně pláče v noci, a slzy jeho na lících jeho, ze všech milovníků svých nemá žádného potěšitele; všickni přátelé jeho nevěrně se k němu mají, obrátili se mu v nepřátely.
-
3
|Lamentações 1:3|
Zastěhoval se Juda, proto že byl trápen a u veliké porobě, však osadiv se mezi pohany, nenalézá odpočinutí; všickni, kteříž jej honí, postihají jej v těsně.
-
4
|Lamentações 1:4|
Cesty Siona kvílí, že žádný nepřichází k slavnosti. Všecky brány jeho zpustly, kněží jeho vzdychají, panny jeho smutné jsou, on pak sám pln jest hořkosti.
-
5
|Lamentações 1:5|
Nepřátelé jeho jsou hlavou, odpůrcům jeho šťastně se vede; nebo jej Hospodin zarmoutil pro množství přestoupení jeho. Maličcí jeho odešli do zajetí před oblíčejem nepřítele.
-
6
|Lamentações 1:6|
A tak odňata od dcery Sionské všecka okrasa její. Knížata její jsou podobná jelenům, kteříž nenalézají pastvy, a ucházejí bez moci před tím, kdož je honí.
-
7
|Lamentações 1:7|
Rozpomínáť se dcera Jeruzalémská ve dnech trápení svého a kvílení svého na všecka svá utěšení, kteráž mívala ode dnů starodávních, když padá lid její od ruky nepřítele, nemajíc žádného, kdo by ji retoval. Protivníciť se jí dívajíce, posmívají se klesnutí jejímu.
-
8
|Lamentações 1:8|
Těžce hřešila dcera Jeruzalémská, protož jako nečistá odloučena jest. Všickni, kteříž ji v poctivosti mívali, neváží jí sobě, proto že vidí nahotu její; ona pak vzdychá, obrácena jsuci zpět.
-
9
|Lamentações 1:9|
Nečistota její na podolcích jejích; nepamatovala na skončení své, protož patrně klesá, nemajíc žádného, kdo by ji potěšil. Popatřiž, Hospodine, na trápení mé, neboť se vyvýšil nepřítel.
-
10
|Lamentações 1:10|
Sáhl rukou svou nepřítel na všecky drahé věci její; nebo musí se dívati pohanům, an chodí do svatyně její, o čemž jsi byl přikázal, aby tobě nevcházeli do shromáždění.
-
-
Sugestões

Clique para ler Isaías 5-7
24 de julho LAB 571
ELE CHAMA
Isaías 05-07
Senti Deus me chamando, através de uma música que ouvi. Era a primeira vez que eu a ouvia. Você já sentiu um chamado de Deus? E o chamado que veio à minha consciência era como se Deus estivesse me dizendo mais ou menos assim: “Valdeci, meu filho, você está correndo tanto, pra lá e pra cá... Venha aqui! Gaste tempo comigo. Relaxe-se! Esqueça do estresse desta sua correria louca, pelo menos por um pouco, e descanse na minha presença. Invista o melhor do seu tempo em adoração e sinta o que a minha glória pode fazer por você, se você estiver em comunhão e devoção comigo”.
Quando senti este chamado de Deus direto pra mim, a música que falava ao meu coração era uma canção escrita por Chris Falson: “I See The Lord”. Se eu fosse afinado, eu cantaria poderia, algum dia, cantá-la para você. Mas deixa pra lá. O que importa é que trata-se de um canto realmente muito lindo. Nele, esse compositor australiano, conseguiu pegar chamado feito a Isaías (capítulo 6), na presença do Senhor, há cerca de dois milênios e meio, e colocar, em tal cenário de adoração um clima contemporâneo perfeito. E agora, em pleno século XXI, confesso-lhe que já usei essa música para fazer o meu culto pessoal, louvando a Deus, e derramando minha alma perante Ele, sozinho, mas realmente como se a presença dEle estivesse ali comigo, no meu quarto, no meu escritório, muitas e muitas vezes. Estar na presença do Senhor, através da adoração e do louvor, é uma bênção.
E através da leitura da Bíblia também, não é mesmo? O louvor que brota do nosso interior com toda emoção devida é muito mais pleno se for acompanhado, precedido, ou seguido pela leitura e pelo estudo da Palavra de Deus. Tudo isso é adoração. O objetivo da música na adoração é, também, provocar, no adorador, o prazer de estar na presença do Senhor. E o objetivo da palavra na adoração é instruir o adorador sobre o que é estar na presença do Senhor. É isso que você encontra na leitura de hoje.
Isaías foi intimado a estar na presença de Deus: “Vi o Senhor assentado num trono alto e exaltado, e a aba de sua veste enchia o templo. Acima dele estavam serafins; cada um deles tinha seis asas: com duas cobriam o rosto, com duas cobriam os pés e com duas voavam. E proclamavam uns aos outros: “Santo, santo, santo é o Senhor dos exércitos, a terra inteira está cheia da sua glória”. Essa foi a impressão que Isaías teve: a mesma que a leitura bíblica objetiva causar em você.
Valdeci Júnior
Fátima Silva