-
Leia por capítulosComentário sobre a Leitura Bíblica de Hoje
-
Česká Bible BKR -
-
1
|1 Crônicas 29:1|
Potom řekl David král všemu shromáždění: Šalomouna syna mého jediného vyvolil Bůh ještě maličkého a mladého, dílo pak toto veliké jest; nebo ne člověku palác ten, ale Hospodinu Bohu býti má.
-
2
|1 Crônicas 29:2|
Já zajisté podlé své nejvyšší možnosti nachystal jsem potřeb k domu Boha svého, zlata k nádobám zlatým, a stříbra k stříbrným, mědi k měděným, železa k železným a dříví k dřevěným, kamení onychinového i kamení k vsazování, i karbunkulového, a rozličných barev, a všelijakého kamení drahého, i kamení mramorového hojně.
-
3
|1 Crônicas 29:3|
Nadto z veliké lásky k domu Boha svého, maje zvláštní poklad zlata a stříbra, i ten dávám k domu Boha svého mimo všecko to, což jsem připravil k domu svatyně,
-
4
|1 Crônicas 29:4|
Totiž tři tisíce centnéřů zlata, zlata z Ofir, a sedm tisíc centnéřů stříbra přečištěného k potažení stěn domů svatých,
-
5
|1 Crônicas 29:5|
Zlata k nádobám zlatým a stříbra k stříbrným i ke všelikému dílu řemeslnému. A jestliže jest kdo více, ješto by co chtěl dobrovolně obětovati dnes Hospodinu?
-
6
|1 Crônicas 29:6|
Tedy knížata čeledí otcovských a knížata pokolení Izraelských, i hejtmané a setníci i úředníci nad dílem královským dobrovolně obětovali.
-
7
|1 Crônicas 29:7|
A dali k službě domu Božího zlata pět tisíc centnéřů, a deset tisíc zlatých, stříbra pak deset tisíc centnéřů, a mědi osmnácte tisíc centnéřů, a železa sto tisíc centnéřů.
-
8
|1 Crônicas 29:8|
Kdožkoli měli kamení drahé, dávali do pokladu domu Hospodinova do rukou Jechiele Gersunského.
-
9
|1 Crônicas 29:9|
I veselil se lid, že tak ochotně obětovali; nebo celým srdcem dobrovolně obětovali Hospodinu. Nýbrž i král David radoval se radostí velikou.
-
10
|1 Crônicas 29:10|
A protož dobrořečil David Hospodinu před oblíčejem všeho shromáždění, a řekl David: Požehnaný jsi ty Hospodine, Bože Izraele otce našeho, od věků až na věky.
-
-
Sugestões

Clique para ler Deuteronômio 21-23
03 de março LAB 428
JUSTIÇA SEJA FEITA
Deuteronômio 21-23
Aparício Lamounier Vilela, de Campo Belo, Minas Gerais, foi condenado e preso em 1927, acusado de ter matado seu próprio tio. Ele protestava, dizendo que era inocente, mas não era isso o que a Justiça apontava. Quatro anos depois, os bens de Aparício, em sacrifício financeiro de sua própria família, foram leiloados pela justiça para indenizar a família do assassinado. Como o acusado continuava alegando sua inocência e sua família o apoiasse, o sistema judiciário continuou sendo procurado para rever o caso, por muitos anos. Mais de duas décadas se passaram e a promotoria mantinha sua posição. Mas, em 1952, o fazendeiro Saturnino Vilela Filho resolve confessar sua responsabilidade pelo assassinato. A Justiça foi obrigada a reconhecer que estava errada.
Mas se era “justiça”, como poderia ser errada? Como um sistema que fez com que um homem inocente perdesse metade de sua vida no isolamento, separação, humilhação e vergonha, poderia ser chamado de “justiça”? Como reparar um erro tão grande?
A verdade é que o ser humano, por mais que tente ser justo, é muito falho. Assim como um educador passa muito trabalho com uma criança que é indisciplinada, na leitura de hoje, encontramos Deus em um grande empenho para ajudar Seus filhos a ter um pouco de disciplinas em suas leis. Leia Deuteronômio 21-23 em uma versão moderna da Bíblia, como a Nova Versão Internacional ou a Nova Tradução na Linguagem de Hoje. Você perceberá que um grande número, senão a maior parte daquelas regras ainda são aproveitáveis para nós, em pleno século XXI. Talvez não a regra exatamente no seu sentido restrito, mas o princípio que se aplica por trás dela.
Apesar do fato de que existe tanta maldade entre os seres humanos, Deus tem um profundo interesse em ajudar o homem a acertar na vida. Desde os tempos antigos, Ele age assim. Veja esse reflexo da leitura de hoje: “...o Senhor, o seu Deus, não atendeu a Balaão, e transformou a maldição em bênção para vocês, pois o Senhor, o seu Deus, os ama (Deuteronômio 23: 5).”
Isso é para você também. Deus quer que a justiça seja feita na sua vida. Portanto, leia a Bíblia, pois foi Seu próprio Autor quem disse que felizes são aqueles que têm fome e sede de justiça. E é na Palavra de Deus que nós a encontramos. O meu desejo é que, assim como era para acontecer naquele antigo Israel, que aconteça na sua vida também: que a justiça seja feita. E para que ela lhe seja boa, trilhe nos caminhos justos.
Faça o que é certo, porque é certo e deixe o resto com Deus!
Valdeci Júnior
Fátima Silva