-
Leia por capítulosComentário sobre a Leitura Bíblica de Hoje
-
Česká Bible BKR -
-
1
|2 Crônicas 5:1|
A tak dokonáno jest všecko dílo, kteréž dělal Šalomoun k domu Hospodinovu, a vnesl tam Šalomoun věci posvěcené od Davida otce svého, též stříbro a zlato, a všecko nádobí, složiv je mezi poklady domu Božího.
-
2
|2 Crônicas 5:2|
Tedy shromáždil Šalomoun starší Izraelské, a všecky přední z pokolení, totiž knížata čeledí otcovských s syny Izraelskými do Jeruzaléma, aby přenesli truhlu smlouvy Hospodinovy z města Davidova, jenž jest Sion.
-
3
|2 Crônicas 5:3|
I shromáždili se k králi všickni muži Izraelští na slavnost, kteráž bývá měsíce sedmého.
-
4
|2 Crônicas 5:4|
Když pak přišli všickni starší Izraelští, vzali Levítové truhlu,
-
5
|2 Crônicas 5:5|
A nesli ji zhůru, též stánek úmluvy, i všecka nádobí posvátná, kteráž byla v stánku, přenesli to kněží a Levítové.
-
6
|2 Crônicas 5:6|
Zatím král Šalomoun i všecko shromáždění Izraelské, kteréž se k němu sešlo, obětovali před truhlou ovce a voly, kteříž ani popisováni, ani vyčítáni nebyli pro množství.
-
7
|2 Crônicas 5:7|
A tak vnesli kněží truhlu smlouvy Hospodinovy na místo její, do vnitřního domu, do svatyně svatých, pod křídla cherubínů.
-
8
|2 Crônicas 5:8|
Nebo cherubínové měli roztažená křídla nad místem truhly, a přikrývali cherubínové truhlu i sochory její svrchu.
-
9
|2 Crônicas 5:9|
A povytáhli sochorů, tak že vidíni byli koncové jejich z truhly, k předku svatyně svatých, vně však nebylo jich viděti. A byla tam až do tohoto dne.
-
10
|2 Crônicas 5:10|
Nic nebylo v truhle, kromě dvou tabulí, kteréž tam složil Mojžíš na Orébě tehdáž, když učinil Hospodin smlouvu s syny Izraelskými, a oni vyšli z Egypta.
-
-
Sugestões

Clique para ler Juízes 17-19
20 de março LAB 445
CONVENIENTEMENTE INCORRETO
Juízes 17-19
Existe uma lenda que ilustra muito bem o contexto e a “moral da história” da leitura de hoje.
Conta-se que, certa vez, havia um homem que queria muito comprar uma determinada mansão. Então, o Diabo, aproveitando-se da sua obsessão, propôs-se a ajudá-lo:
- Mas há uma única condição - disse-lhe o demônio.
- Qual condição? - perguntou o homem, desconfiado.
- Está vendo aquele prego fincado na parede da sala de jantar?
- Sim!
- Eu ajudo você a comprar esta mansão. Ela verdadeiramente será sua, mas aquele prego será meu. Você nunca poderá arrancá-lo de lá.
- Só isso?
- Só isso - confirmou o Diabo.
O homem aceitou a proposta. Anos depois, ele ofereceu um gigantesco banquete na sua mansão. As pessoas mais importantes de toda aquela região foram convidadas e confirmaram presença.
Aquele seria um jantar inesquecível, mas, no meio da festa, quando as pessoas iam começar a comer, o Diabo entrou na sala carregando uma carniça fedorenta e a pendurou naquele prego, assustando e acabando com o apetite de todos.
O dono da mansão tentou argumentar, mas o Diabo lhe disse:
- Lembre-se do nosso trato: aquele prego é meu! E eu vou usá-lo como bem entender.
E é assim que acontece se deixarmos o mal dominar qualquer área da nossa vida. Por menor que seja, ele infernizará toda a nossa existência. Se você acha que isso não é bíblico, leia Juízes 17-19. Mica deu uma pequena abertura para o mal, fazendo algo que lhe era mais conveniente do que certo. A história corre e desemboca-se na desgraça do que aconteceu a todo o Israel, em decorrência do ocorrido com o levita e a sua concubina. Esse desgraçante desfecho está na leitura de amanhã, que é o capítulo vinte. Mas amanhã também continuaremos questionando sobre a tênue linha que existe entre o conveniente e o correto.
Por hoje, fica para você a reflexão: o que lhe tem sido gostoso, conveniente, “bom”, aprazível, afetivo, etc., que tem sido um verdadeiro prego no sapato da sua vida cristã? Você acha que compensa continuar agarrado a isso? Lembre-se que é muito melhor o pouco e o simples com Deus que o muito sem ele. Afinal, o primeiro estado traz felicidade, mas este último gera consequências muito dolorosas. O que a princípio é conveniente, se não for regido pelos corretos princípios, amanhã será, principalmente, inconveniente.
É como aquele ditado que diz que “quem ri por último ri melhor”. É melhor você abrir mão do pecado hoje, por mais atrativo que lhe pareça, que Deus abrir mão de você amanhã, por mais que tenha lhe amado.
Pense nisso!
Valdeci Júnior
Fátima Silva