- 
			
				- 
									 Česká Bible BKR Česká Bible BKR
- 
									  
 - 
									
									11
									 
									 
									|Lamentações 2:11|
									Zhynuly od slz oči mé, zkormoutily se vnitřnosti mé, a vykydla se na zem játra má, pro potření dcery lidu mého, když i nemluvňátka a prsí požívající na ulicích města se svírají.									
     
 - 
									
									12
									 
									 
									|Lamentações 2:12|
									A říkají matkám svým: Kdež jest obilé a víno? když se jako zraněný svírají po ulicích města, a vypouštějí duše své na klíně matek svých.									
     
 - 
									
									13
									 
									 
									|Lamentações 2:13|
									Kohoť za svědka přivedu? Koho připodobním k tobě, ó dcero Jeruzalémská? Koho tobě přirovnám, abych tě potěšil, panno dcero Sionská? Nebo veliké jest jako moře potření tvé. Kdož by tě zhojiti mohl?									
     
 - 
									
									14
									 
									 
									|Lamentações 2:14|
									Proroci tvoji předpovídali tobě lživé a ničemné věci, a neodkrývali nepravosti tvé, aby odvrátili zajetí tvé, ale předpovídali tobě těžkosti, oklamání a vyhnání.									
     
 - 
									
									15
									 
									 
									|Lamentações 2:15|
									Všickni, kteříž jdou cestou, tleskají nad tebou rukama, diví se a potřásají hlavou svou za tebou, dcero Jeruzalémská, říkajíce: To-li jest to město, o němž říkávali, že jest nejkrásnější a utěšením vší země?									
     
 - 
									
									16
									 
									 
									|Lamentações 2:16|
									Všickni nepřátelé tvoji rozdírají na tebe ústa svá, hvízdají a škřipí zuby, říkajíce: Sehlťme ji. Totoť jest jistě ten den, jehož jsme očekávali; jižtě nastal, vidíme.									
     
 - 
									
									17
									 
									 
									|Lamentações 2:17|
									Učinil Hospodin to, což byl uložil, splnil řeč svou, kterouž přikazoval ode dnů starodávních, bořil bez lítosti, a obveselil nad tebou nepřítele, povýšil rohu protivníků tvých.									
     
 - 
									
									18
									 
									 
									|Lamentações 2:18|
									Vykřikovalo srdce jejich proti Pánu. Ó ty zdi dcery Sionské, vylévej jako potok slzy dnem i nocí, nedávej sobě odpočinutí, aniž se spokojuj zřítelnice oka tvého.									
     
 - 
									
									19
									 
									 
									|Lamentações 2:19|
									Vstaň, křič v noci, při počátku bdění, vylévej jako vodu srdce své před oblíčejem Páně; pozdvihuj k němu rukou svých za život dítek svých svírajících se hladem, na rohu všech ulic, a rci:									
     
 - 
									
									20
									 
									 
									|Lamentações 2:20|
									Pohleď, Hospodine, a popatř, komu jsi tak kdy učinil? Zdaliž jídají ženy plod svůj, nemluvňátka rozkošná? Zdaliž mordován býti má v svatyni Páně kněz a prorok?									
     
 
- 
									
- 
				- Sugestões 
 

Clique para ler João 7-8
30 de outubro LAB 669
QUERO INCENTIVAR-LHE A COMER CARNE
João 04-06
Quero convidar-lhe a comer carne. Talvez você possa estar pensando: “mas o pastor deveria estar convidando-me a ser vegetariano...”. Mas já lhe adianto: “não se preocupe com os animaizinhos”. O meu convite não é para comer carne de boi, nem de galinha, nem de peixe. Imagino que agora você esteja fazendo careta: “carne de soja? pvt? salsicha vegetal? não dá para encarar”. Fique tranqüilo, pois também não estou falando de vegetarianismo. O meu convite a você e para comer a Carne de Cristo.
Isto mesmo! Não estou de brincadeira, não, meu amigo! É sério!
Continuando a imaginar o que você esteja pensando, creio que, em sua mente, agora, haja algo relacionado com 1Coríntios 10:16:
“Por isso, meus amados irmãos, fujam da idolatria. Estou falando a pessoas sensatas; julguem vocês mesmos o que estou dizendo. Não é verdade que o cálice da bênção que abençoamos é uma participação no sangue de Cristo, e que o pão que partimos é uma participação no corpo de Cristo? Como há somente um pão, nós, que somos muitos, somos um só corpo, pois todos participamos de um único pão”.
“É isso! A Santa Ceia. Não é mesmo, pastor Valdeci?”.
Acho que não é bem isso. Eu também não estou referindo-me ao pedacinho de pão asmo e ao pequeno cálice de suco de uva que pode tomar numa ordenança eclesiástica, nem à hóstia que alguém pode tomar num sacramento. Não necessariamente. Volto a enfatizar que quero convidar-lhe a comer a carne de Jesus.
Como assim?
A mesa da refeição está na leitura de hoje. Sente-se. Leia João 6:53-56:
“Jesus lhes disse: “Eu lhes digo a verdade: Se vocês não comerem a carne do Filho do homem e não beberem o seu sangue, não terão vida em si mesmos... Pois a minha carne é verdadeira comida e o meu sangue é verdadeira bebida. Todo aquele que come a minha carne e bebe o meu sangue permanece em mim e eu nele”.
Você achou esquisito? Normal. Leia os versos 60-68. Quem ouviu Jesus dizendo isso, realmente, de cara feia, saiu torcendo o nariz. Mas por favor, não deixe esta nostalgia lhe contagiar. Além da Santa Ceia, o significado deste “comer a carne” pode ser explicado em Mateus 4:4:
“Jesus respondeu: “Está escrito: ‘Nem só de pão viverá o homem, mas de toda palavra que procede da boca de Deus”.
A palavra de Deus não causa náuseas, mas sim, nutre as veias da alma, com o próprio sangue de Cristo. Se você ler hoje João 04-06, estará participando de tão íntima comunhão com Ele. Você aceita o convite? Então, continue sentado aí, alimentando-se.
Valdeci Júnior
Fátima Silva