-
-
Česká Bible BKR -
-
8
|Rute 4:8|
Protož řekl příbuzný Bózovi: Ujmi ty. I szul obuv svou.
-
9
|Rute 4:9|
Tedy řekl Bóz starším těm a všemu lidu: Vy svědkové jste dnes, že jsem ujal všecko, což bylo Elimelechovo, i všecko to, což bylo Chelionovo a Mahalonovo, od Noémi.
-
10
|Rute 4:10|
Ano i Rut Moábskou, ženu Mahalonovu, vzal jsem sobě za manželku, abych vzbudil jméno mrtvého v dědictví jeho, a aby nebylo zahlazeno jméno mrtvého z bratří jeho, a z brány místa jeho. Vy svědkové jste dnes toho.
-
11
|Rute 4:11|
I řekl všecken lid, kterýž byl v bráně města, i starší: Svědkové jsme. Dejž Hospodin, aby žena vcházející do domu tvého byla jako Ráchel a jako Lía, kteréžto dvě vzdělaly dům Izraelský. Počínejž sobě zmužile v Efratě, a dosáhni jména v Betlémě.
-
12
|Rute 4:12|
A ať jest dům tvůj jako dům Fáresa, (kteréhož porodila Támar Judovi,) z semene toho, kteréž by dal tobě Hospodin s mladicí touto.
-
13
|Rute 4:13|
A tak Bóz pojal sobě Rut, a byla manželkou jeho. A když všel k ní, dal jí to Hospodin, že počala a porodila syna.
-
14
|Rute 4:14|
I řekly ženy Noémi: Požehnaný Hospodin, kterýž nedopustil toho, abys měla zbavena býti příbuzného v tento čas, tak aby trvalo v Izraeli jméno jeho.
-
15
|Rute 4:15|
Onť očerství duši tvou, a chovati tě bude v starosti tvé; nebo nevěsta tvá, kteráž tě miluje, porodila ho, kteráž tobě lepší jest, nežli sedm synů.
-
16
|Rute 4:16|
Tedy vzavši Noémi dítě, položila je na klín svůj, a byla pěstounkou jeho.
-
17
|Rute 4:17|
Daly mu pak jméno sousedy, kteréž pravily: Narodil se syn Noémi, a nazvaly ho jménem Obéd. Onť jest otec Izai, otce Davidova.
-
-
Sugestões

Clique para ler Jeremias 14-16
14 de agosto LAB 593
GEROGE WASHINGTON
Jeremias 14-16
Na leitura bíblica de hoje, há muitas pérolas. Delas, destaco um versículo: “Mas Tu, ó Senhor, estás em nosso meio, e somos chamados pelo Teu nome” (Jeremias 14:9). Pare para pensar na profundidade dessa última frase. Você é chamado por que nome? O nome de alguém pode influenciar seu destino? Para refletir sobre isso, quero compartilhar com você, abaixo, uma história que acabo de ler.
Conta-se que o dia 30 de abril de 1789 foi um dia festivo em Nova Iorque. Os canhões troavam. Sinos tocavam. Trombetas soavam. Tambores rufavam. Fogos de artifício iluminavam o céu. As multidões se alegravam.
“Viva George Washington, presidente dos Estados Unidos!” - gritava o povo.
Todos queriam ver aquele que os havia ajudado a conquistar a liberdade.
No meio daquela multidão, estava Washington Irving, de cinco anos de idade, que havia recebido esse nome em homenagem ao comandante chefe do Exército Revolucionário. Quando Washington estava andando a cavalo por uma das ruas, numa parada militar, a ama do menino puxou-o pelo braço e lhe disse:
“Olhe, queridinho! Aí vai o general Washington, o homem em homenagem a quem você recebeu o nome!”
Contudo, aquela olhada rápida não foi o suficiente para satisfazer a ama do menino Irving. No dia seguinte à parada, ela estava andando com o garoto, quando viu o presidente entrar numa loja. Agarrando o menino pela mão, atravessou a rua e entrou na loja.
Pondo-se diante do presidente, disse com sotaque escocês:
“Com licença, excelência. Aqui está um menino que tem o seu nome!”.
“É mesmo?” – perguntou Washington – “que bom!”.
Enquanto olhava para baixo e sorria, disse ao menino:
“Estou contente por encontrá-lo, Washington”. Espero que você cresça e seja um bom menino. Que Deus o abençoe – e colocou uma das fortes mãos sobre a cabeça do garoto.
Daquele momento em diante, George Washington foi o herói de Washington Irving. Posteriormente, quando se tornou escritor, ele escreveu “A Vida de George Washington”. Escreveu também as biografias de Cristóvão Colombo, John Jacob Astor, Oliver Goldsmith e do capitão Bonneville. Por algum tempo serviu a seu país como diplomata na Inglaterra e Espanha. Toda a sua vida procurou honrar o nome que lhe fora dado.
Pelo fato de amar a Jesus, você é chamado cristão. Você está procurando fazer o melhor para honra do nome que lhe foi dado? Ao fazer a leitura de hoje, pense: “Como o profeta Jeremias descreveria a sua vida cristã?” Você ficaria satisfeito em ler tal descrição?
A história que lhe contei foi tirada de uma obra de Dorothy E. Whatts, “Meu Herói de Cada Dia – Inspiração Juvenil”, (Tatuí, SP: Casa Publicadora Brasileira, 2003), 221.
Valdeci Júnior
Fátima Silva