-
-
Česká Bible BKR -
-
1
|Lamentações 1:1|
Ach, město tak lidné, jakť jest samotné zůstalo, a učiněno jako vdova! Nejznamenitější mezi národy, přední mezi krajinami pod plat uvedeno.
-
2
|Lamentações 1:2|
Ustavičně pláče v noci, a slzy jeho na lících jeho, ze všech milovníků svých nemá žádného potěšitele; všickni přátelé jeho nevěrně se k němu mají, obrátili se mu v nepřátely.
-
3
|Lamentações 1:3|
Zastěhoval se Juda, proto že byl trápen a u veliké porobě, však osadiv se mezi pohany, nenalézá odpočinutí; všickni, kteříž jej honí, postihají jej v těsně.
-
4
|Lamentações 1:4|
Cesty Siona kvílí, že žádný nepřichází k slavnosti. Všecky brány jeho zpustly, kněží jeho vzdychají, panny jeho smutné jsou, on pak sám pln jest hořkosti.
-
5
|Lamentações 1:5|
Nepřátelé jeho jsou hlavou, odpůrcům jeho šťastně se vede; nebo jej Hospodin zarmoutil pro množství přestoupení jeho. Maličcí jeho odešli do zajetí před oblíčejem nepřítele.
-
6
|Lamentações 1:6|
A tak odňata od dcery Sionské všecka okrasa její. Knížata její jsou podobná jelenům, kteříž nenalézají pastvy, a ucházejí bez moci před tím, kdož je honí.
-
7
|Lamentações 1:7|
Rozpomínáť se dcera Jeruzalémská ve dnech trápení svého a kvílení svého na všecka svá utěšení, kteráž mívala ode dnů starodávních, když padá lid její od ruky nepřítele, nemajíc žádného, kdo by ji retoval. Protivníciť se jí dívajíce, posmívají se klesnutí jejímu.
-
8
|Lamentações 1:8|
Těžce hřešila dcera Jeruzalémská, protož jako nečistá odloučena jest. Všickni, kteříž ji v poctivosti mívali, neváží jí sobě, proto že vidí nahotu její; ona pak vzdychá, obrácena jsuci zpět.
-
9
|Lamentações 1:9|
Nečistota její na podolcích jejích; nepamatovala na skončení své, protož patrně klesá, nemajíc žádného, kdo by ji potěšil. Popatřiž, Hospodine, na trápení mé, neboť se vyvýšil nepřítel.
-
10
|Lamentações 1:10|
Sáhl rukou svou nepřítel na všecky drahé věci její; nebo musí se dívati pohanům, an chodí do svatyně její, o čemž jsi byl přikázal, aby tobě nevcházeli do shromáždění.
-
-
Sugestões

Clique para ler Atos 7-9
07 de novembro LAB 677
TESTEMUNHO CLARO DA FÉ
Atos 04-06
Além de ler os três capítulos propostos para hoje, por favor, demore-se em Atos 4:1-12. Creio que o núcleo deste trecho pode estar nas palavras: “Com que poder, ou em nome de quem vocês fizeram isso?... Por meio do nome de Jesus Cristo... (Atos 4:7 e 10)”.
Pedro e João foram presos porque haviam proclamado uma palavra de libertação a um homem doente na porta do templo e anunciado Jesus como o único Salvador do mundo (veja Atos 3). O que move estes homens a anunciarem o nome de Jesus?
Eis alguns aspectos que nos ajudam a entender esta motivação: 1)Eles experimentaram na própria vida o amor de Deus através de Jesus Cristo. Estes discípulos estiveram com Jesus (v.13) e, junto dEle, receberam amor, paz, consolação, direção, salvação dos pecados e a esperança da vida eterna. 2) Eles experimentaram o poder de Deus. Jesus não permaneceu na morte, mas ressuscitou ao terceiro dia. O Senhor ressurreto esteve com eles. Ao subir aos céus, prometeu-lhes o Espírito Santo. Este lês concedia poder para testemunhar (Atos 1:8). 3) Os seus corações estavam firmados em Cristo. Seus corações não duvidavam que o senhor e Salvador do mundo é Jesus.
Eles compreenderam a missão de Jesus, o seu propósito de trazer salvação ao mundo. Aí os discípulos não podiam mais calar-se! Outros precisam ouvir de Jesus e ser salvos (João 17:18).
Você crê em Jesus como seu único e suficiente Salvador? Se você respondeu “sim”, então, por favor, responda a esta outra pergunta: Com quem você tem compartilhado sua fé em Cristo? O testemunho da igreja é este: Jesus é o Salvador do mundo, de todos que carecem de uma palavra de amor e esperança!
Mas há outro aspecto do testemunho claro da fé. As pessoas precisam ver, não apenas que Jesus nos salvou, mas também, que a nossa vida é submissa à vontade dEle. Este é o aspecto de reconhecê-Lo como Senhor. Além de ser o seu Salvador, Jesus precisa ser o seu Senhor. Entende este aspecto? Note, na leitura de hoje, como aqueles personagens cristãos deixavam guiar-se pela vontade de Deus, e não por suas próprias filosofias e interpretações. “Um senhor é aquele que tem poder e autoridade sobre outras pessoas. Senhor é algumas vezes usado como título por pessoas em posição de poder (Andy Diestelkamp)”. Para que Jesus seja o seu Senhor, você já submeteu-se ao Seu senhorio?
As pessoas verão a salvação em você através da submissão da sua vida a Ele.
Dê um testemunho claro da sua fé.
Adaptado de: “Orando em Família – Meditações Diárias - 2000”, Ed. Martin Weingaertner Curitiba: Encontro Publicações, 188.
Valdeci Júnior
Fátima Silva