-
-
Česká Bible BKR -
-
11
|Ester 1:11|
Aby přivedli Vasti královnu před oblíčej krále v koruně královské, aby okázal národům i knížatům krásu její; nebo velmi krásná byla.
-
12
|Ester 1:12|
Ale odepřela královna Vasti přijíti k rozkazu královskému, skrze ty komorníky vzkázanému. Pročež král rozhněval se velmi a rozpálil se hněvem sám v sobě.
-
13
|Ester 1:13|
I řekl král mudrcům znajícím časy, (nebo tak každé věci podával král na všecky zběhlé v právích a soudech),
-
14
|Ester 1:14|
A nejbližšímu sebe Charsenovi, Setarovi, Admatovi, Tarsisovi, Meresovi, Marsenovi, Memuchanovi, sedmi vývodám Perským a Médským, jenž vídali tvář královskou, a sedali první po králi:
-
15
|Ester 1:15|
Co se má podlé práva státi s královnou Vasti, proto že nevyplnila rozkazu krále Asvera, stalého skrze komorníky?
-
16
|Ester 1:16|
Tedy řekl Memuchan před králem i knížaty: Ne proti samému králi zavinila královna Vasti, ale proti všechněm knížatům, a proti všechněm národům všech krajin Asvera krále.
-
17
|Ester 1:17|
Nebo když se donese to, co učinila královna, všech žen, zlehčí sobě muže své a řeknou: An král Asverus rozkázal přivésti královnu Vasti před oblíčej svůj, a však nepřišla.
-
18
|Ester 1:18|
Nýbrž ještě tohoto dne budou to mluviti kněžny Perské a Médské, (kteréž slyšely, co učinila královna), všechněm knížatům královským, i naplodí se hojně pýchy a zpoury.
-
19
|Ester 1:19|
Jestliže se tedy králi za dobré vidí, nechť se stane výpověď královská od oblíčeje jeho, a nechť jest vepsána mezi práva Perská a Médská, kteráž by nemohla změněna býti, že nechtěla přijíti Vasti před oblíčej krále Asvera, pročež království její dá král jiné, lepší nežli ona.
-
20
|Ester 1:20|
Tak když uslyší výpověd královskou, kterouž vyhlásiti dá po všem království svém, jakkoli veliké jest, všecky ženy v poctivosti míti budou manžely své, od největšího až do nejmenšího.
-
-
Sugestões

Clique para ler Levítico 23-25
09 de fevereiro LAB 406
FESTAS SABÁTICAS
Levítico 23-25
Como a leitura de hoje fala sobre algumas festas e sábados, quero fazer aqui um resumo e algumas considerações sobre esse assunto.
A palavra sábado, no hebraico antigo, entre os israelitas, poderia ter alguns significados diferentes: a)Descanso; b)Sétimo dia da semana; c)Um feriado qualquer. Portanto, para relacionar abaixo as festividades judaicas, quero ressaltar que cada um desses dias festivos era um sábado, não importando em que dia da semana caísse. São os sábados cerimoniais, que não devem ser confundidos com os sábados semanais.
1. Festa da Páscoa - 14º dia do mês de Abib (Não era um feriado - Números 28:16).
2. Festa dos Pães Asmos - 15º ao 21º dia de Abib (Sábados cerimoniais, o primeiro e o último dia da festa - Números 28:17).
3. Festa do Pentecostes - 50 dias após a oferta do molho movido que era realizada no 16º do mês de Abib (Sábado cerimonial era dia de Santa Convocação - Êxodo 23:16; 34:22; Números 28:26; Atos 2:1).
4. Festa das Trombetas - Primeiro dia do 7º mês (Sábado cerimonial - era dia de Santa Convocação - Números 29:1).
5. Dia da Expiação - Décimo dia do 7º mês (Sábado cerimonial - era dia de Santa Convocação - Números 29:7).
6. Festa dos Tabernáculos - Essa festa acontecia do 15º ao 22º dia do 7º mês, e nela, os sábados cerimoniais eram o primeiro e último dias da festa (Números 29:12; Êxodo 23:16; Levítico 23:34).
Em Cristo, cumprem-se, com notável exatidão, tais sábados cerimoniais, a começar pelas festas primaveris (Páscoa, Pães Asmos e Pentecostes). Ele morreu como cordeiro pascal (14º dia de Abib) e o período a seguir foi o dos pães asmos e das ervas amargas, por Sua morte. Sua ressurreição foi exatamente no 16º dia de Abib. Nesse dia, Cristo ressuscitou representando as primícias (molho movido). Após isso, em 50 dias viria o Pentecostes. Exatamente nesse dia, Cristo era recebido no Céu e derramava sobre os discípulos a chuva do Espírito Santo.
Os estudos feitos quanto às festas outonais (Trombetas, Expiação e Tabernáculos) demonstram que elas estão claramente relacionadas em torno da segunda vinda de Cristo. A festa da Expiação representa o juízo que Ele está executando atualmente no Céu, a festa das Trombetas representa a proclamação atual do evangelho a todo o mundo e a dos Tabernáculos está relacionada com a Nova Terra.
Por outro lado, o sábado semanal, como os demais mandamentos do Decálogo (Tiago 2), são divinos e eternos (Mateus 5:17-19). Se amamos a Jesus, iremos guardar Seus mandamentos que “não são pesados” (João 14:15; 1João 5:3). A obediência é o resultado natural e espontâneo da fé.
Valdeci Júnior
Fátima Silva