-
-
Česká Bible BKR -
-
6
|Ester 3:6|
Ale za malou věc sobě položil, vztáhnouti ruku na Mardochea samého, (nebo byli oznámili jemu, z kterého by lidu byl Mardocheus). Protož smýšlel Aman, aby zahubil národ Mardocheův, totiž všecky Židy, kteříž byli ve všem království Asverovu.
-
7
|Ester 3:7|
Takž měsíce prvního, totiž měsíce Nísan, léta dvanáctého kralování Asverova, rozkázal uvrci pur, totiž los, před sebou ode dne ke dni, a od měsíce až do měsíce dvanáctého, jenž jest měsíc Adar.
-
8
|Ester 3:8|
Nebo byl řekl Aman králi Asverovi: Jest lid jakýsi rozptýlený a roztroušený mezi lidem ve všech krajinách království tvého, jejichž práva rozdílná jsou ode všech národů, práv pak královských neostříhají. Protož králi není užitečné, nechati jich.
-
9
|Ester 3:9|
Jestliže se králi za dobré vidí, nechť se napíše, aby je zahladili, a já deset tisíc centnéřů stříbra odvážím do rukou představeným té práci, aby je vnesli do komory královské.
-
10
|Ester 3:10|
Tedy král sňav prsten svůj s ruky své, dal jej Amanovi synu Hammedatovu Agagskému, nepříteli Židovskému.
-
11
|Ester 3:11|
A řekl král Amanovi: Stříbro to daruji tobě i lid ten, abys naložil s ním, jakť se koli líbí.
-
12
|Ester 3:12|
Protož povoláni jsou písaři královští téhož měsíce prvního třináctého dne, a psáno jest všecko tak, jakž přikázal Aman, k knížatům královským i vývodám, kteříž byli v jedné každé krajině, i hejtmanům jednoho každého národu, každé krajině vedlé písma jejího, a každému národu vedlé jazyku jeho; jménem krále Asvera psáno, a zapečetěno prstenem královským.
-
13
|Ester 3:13|
I jsou posláni listové po poslích do všech krajin královských, aby hubili, mordovali a vyhladili všecky Židy, od mladého až do starce, děti i ženy, jednoho dne, totiž třináctého, měsíce dvanáctého, (jenž jest měsíc Adar), a loupeže jejich aby rozbitovali.
-
14
|Ester 3:14|
Summa toho psání byla: Aby vyhlášeno bylo v jedné každé krajině a oznámeno všechněm národům, aby hotovi byli ke dni tomu.
-
15
|Ester 3:15|
Tedy vyjeli poslové stěží s poručením královským, a vyhlášeno jest to v Susan, městě královském. Král pak a Aman seděli, kvasíce, ale měšťané Susan zkormouceni byli.
-
-
Sugestões

Clique para ler Jeremias 10-13
13 de agosto LAB 591
JESUS DES_MANCHA
Jeremias 10-13
Qual era o grupo racial étnico de Michael Jackson? Negro? “Sim”, “talvez”, ou “não”... a resposta depende da perspectiva. Mas ele mudou de raça? Não! De raça não se muda. A pele dele, e não ele, mudou, mas não de raça, e sim de cor. Não foi porque ele quis, nem por algum tipo de racismo de sua parte. Ele sofreu de uma doença chamada vitiligo, que é um tipo de doença não contagiosa em que ocorre a perda da pigmentação natural da pele. Michael Jackson começou então a ter manchas na pele que antes era escura, mas agora sem pigmentação, começou a ficar, em várias partes do corpo, mais clara. O todo-poderoso da música pop ficou sem opções. Ele não tinha domínio sobre o próprio corpo, por mais dinheiro que tivesse. E a única opção que lhe restou foi terminar “despigmentando” a pele inteira, ficando todo mais claro. O que eram manchas virou uma mancha só, no corpo inteiro, e logo passou a não mais ser visto como mancha.
Isso ilustra um tipo de perigo. Quando o pecado começa aqui e ali, temos o costume de repugná-lo. Mas quando ele passa a estar por todas as partes, podemos ter o repugnante comportamento de nos acostumarmos com ele. Caso sério! O que, a princípio, era errado, passa a ser visto como certo. Uma mentira que é repetida muitas vezes passa a ser “verdade”.
O coitado do Jackson não teria a opção de reverter a mudança de cor que lhe ocorreu. “Será que o etíope pode mudar a sua pele? Ou o leopardo as suas pintas? Assim também vocês são incapazes de fazer o bem, vocês, que estão acostumados a fazer o mal” (Jeremias 13:23). E realmente, a vida desse astro, infelizmente, foi apenas uma mancha existencial. Vida vazia, inútil para a eternidade do plano bíblico divino. Ele poderia ter usado seus talentos para glorificar a Jesus, mas preferiu viver sem Deus. Morreu de parada cardíaca em 25/06/2009, aos 50, em Los Angeles... e pronto. E daí? De que valeu toda a fama sem Deus? E quanto ao Céu?
Não há dúvidas de que ele foi idolatrado, e esse foi um dos grandes problemas. É um problema-alerta para que todos nós (Jeremias 10) nos lembremos de que assim como no passado, hoje ainda existe a idolatria. De que adianta idolatrar ou ser idolatrado, se “não está nas mãos do homem o seu futuro; não compete ao homem dirigir os seus passos?”
É por isso que, por nós mesmos, não conseguimos abandonar o pecado. Para livrar-se disso, precisamos nos entregar a Jesus e deixar que ele opere a cura.
Valdeci Júnior
Fátima Silva